
Představte si, že je 16 hodin, neděle a vy máte ještě 3 várky prádla, dvě nebo tři děti za zády, před sebou úklid domácnosti a už přemýšlíte nad tím, co bude zítra v práci, co děti ve škole a školce apod. Ještě jedna věc a vaše hlava „exploduje“. Potom zazvoní telefon a tam kamarádka, hodinu Vám sděluje své starosti i radosti, své plány a podělí se s vámi i o práci, kterou nenávidí. Hodina byla pryč. Zbytek dne se cítíte naštvaní a rozrušení z toho, že nic nestíháte, domácnost není uklizená dle vašich představ a děti křičí, protože jste se jim nestihli věnovat tak, jak by si představovaly. Úzkost pronikla do vašeho života – protože jste prostě nedokázali říct ne.
Jedním ze spouštěčů úzkosti je nedostatek hranic, neschopnost říkat věcem nebo lidem „ne“. Hranice definují, kdo jsme a kdo nejsme. Říkají, co si do svého života necháváme proudit a co nenecháváme stranou. Dostaneme to, co dovolíme .
Mája Hajdíková – Holistická lifestyle guru
Špatné hranice a úzkost jdou dohromady.
Proč se to tedy děje? Příklad ilustruje běžný způsob, jak špatné hranice vyvolávají úzkost. Měla pocit, jako by musela mluvit se svou kamarádkou – skoro jako by neměla na výběr. Naslouchat jí, ujistit se, že se necítila zklamaná, naštvaná nebo zraněná (což by mohla kamarádka pocítit, kdyby jejich rozhovor zkrátila), mělo prioritu před tím, co potřebovala pro svůj život. Snažila se udělat svou kamarádku šťastnou a převzala zodpovědnost za její pocity a stírala své hranice. Tím, že udělala něco, co nechtěla (hodinu si promluvit), si fakticky dovolila, aby jí na sobě záleželo méně. Výsledek: úzkost. Zní vám něco z toho povědomě?
Stanovte si pevnější hranice pro zmírnění úzkosti
Je důležité si uvědomit, že nejste špatná, když někomu řeknete ne. Neexistujeme proto, aby byl každý šťastný. Nechte ostatní převzít zodpovědnost sami za sebe. Záleží na vás stejně jako na ostatních! Mějte na paměti tyto zásady a pravidelně kontrolujte své emoce.
Snažíte se udělat radost někomu jinému tím, že děláte něco, co nechcete nebo na co nemáte čas? Rozhodněte se, co chcete dát, a nedávejte nad to. Pokud vás po odmítnutí žádosti sužuje vina, prozkoumejte své volby, abyste zjistili, zda jste skutečně neudělali něco špatného. Pamatujte, že není špatné dovolit jiné osobě, aby za sebe byla odpovědná!
Definování toho, jaký chcete, aby váš život byl a jak se cítíte, pomůže překonat úzkost, která souvisí s uvolněnými hranicemi. Někdy mají lidé hluboce zakořeněné přesvědčení, že pokud nedělají druhé šťastnými, nejsou milí, jsou sobečtí nebo jsou například špatní křesťané. Pokud vaše vina přetrvává, mohou existovat některé základní faktory, které budete muset v terapii řešit. Existuje naděje pro vaši úzkost a vy máte moc změnit to, jak se cítíte.
Rozhodování o tom, co ve svém životě dovolíte (a nedovolíte), je skvělý začátek. Budete mít na starosti svůj život!